Hlavní stránka

Podrobnosti

Kategorie: Publikační činnost

Zveřejněno: 14. 3. 2005 6:13

Zobrazení: 34242

Polystyren je oblíbeným modelářským materiálem. Pokud modelář ví, jak na to, lze s ním dělat divy a modely, které jsou vyrobeny s pomocí polystyrenu jsou lehké, pevné a poměrně snadno a rychle se staví. Protože při práci s polystyrenem nelze vystačit s běžnými nástroji, musí se každý modelář vybavit alespoň základními pomůckami pro jeho opracování. Co tedy budeme potřebovat:

1. Zdroj (obr. 1)
Tato součást je nezbytná. Bez dobrého zdroje se neobejdeme a tak si s jeho výběrem a úpravami dáme záležet. Předně musí jít o zdroj výkonný. Výstupní napětí by se mělo pohybovat okolo 20-30 V a měl by být schopen dodávat trvale 10 A. Samozřejmostí by měla být regulace proudu a to pokud možno plynulá. Ve starších modelářských časopisech je možné najít několik různých provedení. Pokud se vám podaří sehnat výkonný tahový potenciometr cca 50 ohmů a 1000 W (běžný ve školních laboratořích), nemusíte stavět ani shánět regulovaný zdroj. V takovém případě postačí obyčejné trafo. Do řezných nástrojů pak půjde střídavý proud, omezený právě tímto potenciometrem. Ekvivalentním řešením bývá i použití výkonné plynule regulovatelné nabíječky autobaterií.

2. Nožní spínač
Nejde o nezbytnou součást (lze jej nahradit i spínačem na přívodním kabelu či rámu pily), ale jde o nejpohodlnější způsob spínání. Vhodný je například běžný čtvercový spínač, používaný na chodbách ke spínání časovače osvětlení. Má výhodu, že je sepnut pouze po dobu, kdy na něj (zlehka !) stoupneme. Je to ale výrobek umělohmotný a pokud nedáme pozor, můžeme jej i rozšlápnout.

3. Rámová odporová pila
Jde o nejzákladnější pomůcku a proto si na její výrobě dáme opravdu záležet. Základem je běžná smrková konstrukční lišta (v prodeji asi 2.5 metru za 30 Kč). V této chvíli se musíme rozhodnout, jak dlouhou pilu chceme stavět. Pokud stavíme běžně pouze malé modely, je asi zbytečné vyrábět pilu o řezné délce 2 metry. Sám používám 1.5 metrovou pilu a to prakticky na všechno. Na obrázku 2 je pila sestavená. Základem je hlavní nosník (o něco větší, než je řezná délka) a dva nosníky napínací. Oba napínací nosníky jsou uloženy otočně pomocí šroubů M8 a jeden je zajištěn v základní kolmé poloze pomocí plechového trojúhelníku. Kovové čelisti, které slouží k držení konců ocelové struny je dobré opracovat co nejpečlivěji a dobře zaoblit hrany, aby struna nemohla být ostrou hranou poškozena. Přívod elektrického proudu dobře přichytíme k ramenům pily (například lepící páskou) a kontakty připevníme ke kovovým čelistem. K přivedení elektrického proudu do čelistí je ideální použít samostatných šroubů, což je v případě časté demontáže struny daleko pohodlnější, než kdyby byl kontakt zaveden pod jeden ze svěracích šroubů. Do čelistí upneme strunu a pak zbývá již pouze namotat několik smyček provázku (vhodný je nějaký umělý pružnější typ) a pomocí pomocné lišty zkroucením provázku ocelovou strunu napnout a zajistit. Pokud jde o výběr struny, pak mám spolehlivě odzkoušeno, že struna o průměru 0.6 mm je tím nejideálnějším řezným nástrojem. Používám již 3 roky jedinou, která až doposud nikdy nepraskla. Dřívější pokusy s neustále praskající strunou o průměru 0.3 mm rovněž dokázaly, že se slabší struna daleko snadněji deformuje a řezání je méně přesné (více zadrhává na nerovnostech šablon).

4. Svislá vyřezávací odporová pila
Dlouho jsem se obešel i bez této vymoženosti, ale když už se budeme vybavovat, tak raději kompletně. Svislá vyřezávací pila totiž ušetří práci všude tam, kde pracujeme s půdorysem a nechceme vyrábět dvě stejné velké šablony (které se občas navíc obtížně umisťují tak ,aby byly přesně proti sobě). K výrobě této pily budeme muset tak trochu obětovat stůl. Pilu je možné vyrobit demontovatelnou, ale bez malé průchozí dírky o průměru asi 1-2 mm uprostřed stolu se neobejdeme. Rovněž ze spodní strany stolu budeme trochu vrtat (našemu beztak vyhrazenému pracovnímu stolu to ale vzhledově příliš neublíží). Základem jsou dvě konstrukční latě o délce 1.5 metru a jedna o délce 0.5 metru. Podobně jako v případě rámové odporové pily, i u této pily spojíme konstrukci pomocí dvou šroubů M8 a jeden z rohů zajistíme v kolmé poloze plechovým trojúhelníkem. Celá konstrukce je v podstatě shodná s předchozí pilou (viz obrázek 3). Nakonec zbývá vyřešit uchycení jednoho z ramen ve spodní části stolu tak, aby úchyt byl přesně pod dírou, vyvrtanou v desce stolu. Pak již pouze stačí napnout strunu (pozor na její kolmost) a můžeme žhavit a řezat všemožné tvary.

5. Pomocné úchyty
Pokud často řežeme bez pomocníka, uvítáme, jestliže můžeme uchytit rámovou odporovou pilu nad stolem. K tomu jsou ideální různě koncipované úchyty a posuvy, umožňující i přesné ustavení řezného drátu v libovolné výšce nad stolem. Pokud vyrobíme úchyty stavitelné (dle obrázku 4), můžeme vhodnou polohou řezného drátu vyrábět i různě silné polystyrenové desky.

6. Pravoúhlé trojúhelníkové šablony
Často potřebujeme odříznout kus desky tak, aby byl řez kolmý, nebo naopak pod určitým úhlem. Osvědčily se mi tenké překližkové trojúhelníkové šablony o délce nejkratší strany asi 120 mm a úhly 90, 30 a 60 stupňů. Dáme si opravdu záležet s přesným opracování (přesný především pravý úhel) a dokonale odstraníme otřepy jemným brusným papírem. V ploše obou šablon vyvrtáme desítky otvorů o průměru 0.8 mm, pomocí kterých (modelářskými špendlíky) budeme šablony připichovat k polystyrenové desce.

7. Šablony pro řezání drážek
Některá křídla (zvláště při větším rozpětí) jsou vyztužena vlepenou lištou. Proto si vyrobíme univerzální šablonu, pomocí které budeme schopni vyřezat drážku libovolné hloubky i šířky. Opět použijeme tenkou překližku, ve které vyřežeme několik různě širokých a dostatečně hlubokých drážek (viz obr. 5). Obě šablony by měly být shodné a měly by být opět opatřeny množstvím malých otvorů na špendlíky.

(Článek byl zveřejněn v časopise RC Modely číslo 10/2000)

• Předchozí
• Následující