Hlavní stránka

Kdykoliv jsme do této chvíle vyráželi na kolech a brali s sebou PDA kvůli navigaci a hledání kešek, vždy jsme řešili problém „kam s ním“. Obvykle se PDA poflakovalo v trojúhelníku v rámu kola, nebo bylo vložené v mapníku přední brašny. Ani jedno z těchto řešení mě však příliš nevyhovovalo – mapník byl daleko, fólie se leskla a PDA v něm cestovalo, nedalo se obsluhovat a kvůli vyndávání z brašny rámu se zase muselo každou chvíli zastavovat. Navíc bylo občas třeba připojit PDA pomocí autonabíječky ke gelovému akumulátoru, který byl rovněž v brašně rámu. Čekala nás cyklodovolená v Maďarsku a Chorvatsku, takže jsem se pár dnů před odjezdem rozhodl, že si vyrobím polstrovaný držák.

V dílně jsem našel silnější i tenčí nerezové trubičky, ze kterých bylo možné svařit základní rám. Jednoduše jsem silnější trubičku na koncích z boku provrtal, vložil dvě tenčí trubičky a zevnitř zavařil. Vznikl tak velmi pevný rám ve tvaru U, jen asi o 3,5 cm širší než samotné PDA. Na výšku jsem udělal rám větší a to nejen kvůli polstrování, ale bylo nutné počítat i s uchycením k řidítkům. Vzhledem k tomu, že řidítka jsou plně obsazena – je tu tachometr, držák světla a držák přední brašny, nebylo možné umístit držák tak, aby vykukoval směrem dopředu. Kvůli mechanismu připevňování brašny nebylo možné umístit jej ani nad držák brašny. Pokusy ale ukázaly, že pokud bude nad představcem směrem k cyklistovi, ani při připojení nabíjecího kabelu a vytočení řidítek se držák s koleny cyklisty nesetká. To byla příznivá zpráva. Další příznivou zprávou bylo, že držák přední brašny, který má dvojici objímek s celkem čtyřmi šrouby, má rozteč šroubů vcelku ideální, takže když se vyrobí objímky, nebude problém držák PDA namontovat.



První co jsem vyrobil pak byly právě zmíněné objímky. Z kousku nerezového plechu za pomoci paličky, kovového trnu, svěráku, vrtačky, nůžek, pilníku a dalšího drobného nářadí jsem vyrobil svěrací objímky, které se s gumovou výstelkou navlékly na rám držáku a po nahrazení dvou šroubů držáku přední brašny za klasické se šestihrannou hlavou byl za chvilku držák na místě. Použití gumy umožňuje provedení poměrně pružného spoje, který utlumí část otřesů. Zbytek musí absorbovat výstelka, kterou pro PDA připravím večer doma.

První po čem jsem sáhl byla guma – kvalitní netrhající se měkká plošná bílá guma o tloušťce asi 1mm. Myslím, že pro vlastní funkci není nezbytná, ale připadlo mi to jako dobrý nápad. Z gumy jsme vyřízl obdélník a přišil ji ke konstrukci tak, aby tvořila dolní podlážku. Pak jsem uřízl dva obdélníky z tenčího asi 8mm silného molitanu a z molitanu asi 12mm silného jsem pak vyřízl rámeček pro PDA. Když se to vyskládalo na sebe, byl to pěkný komínek.



Nyní bylo třeba provést obšívku z koženky. Vymodelovat požadovaný tvar nebyl problém – geometrickou představivost mám, ale nejsem právě čalouník, takže moje první práce s tímto materiálem má k profi výrobkům přeci jen trochu daleko. Nicméně funkční to je a na první pohled to nevypadá snad až tak zle. Po vymodelování horní strany zbývalo poskládat to celé na rámeček, sešít zespodu a prošít okolo rámu tak, aby to celé drželo kompaktní tvar. Z nedostatku času to nakonec dokončila Jana, takže když jsem přišel domů z práce (den před odjezdem), už jsem to jen namontoval, otestoval uchycení PDA pomocí modelářské široké gumy a nacvičil si použití igelitového pytlíku coby ochrany před deštěm, nabíjecího kabelu atd.



Praktický test jsem pak provedl až v Maďarsku, kde mi na PDA většinu cesty svítila mapa, kterou jsem porovnával s papírovou v mapníku a přesně jsem věděl, kudy jedeme. Obsluha takto umístěného PDA je bezproblémová, stejně tak jako i jeho zabalení do igelitu, což jsem si vyzkoušel hned na konci prvního dne. Viditelnost díky poloze blízko hlavy a vhodnému úhlu byla výborná – pravda – mám tam antireflexní ochrannou fólii. Nabíjení bylo horší, protože LOOX n560 má naprosto hloupě vyřešený nabíjecí konektor. Tento přechází přímo na protikus napájecího kulatého konektoru (žádné miniUSB), takže z držáku trčí zbytečně dlouhá konektorová sestava, která se za jízdy v náročnějším terénu prostě občas částečně povysune. Po návratu jsem objednal redukci s kablíkem, která umožní přívod při nabíjení o několik centimetrů zkrátit a zbaví tak sestavu problémů s nabíjením.



Další velké testování s touto novou redukcí bude až na kololodi 2008 v Chorvatsku, případně na menších trasách u nás ještě před odjezdem. Z hlediska ceny jde o držák vyrobený z toho co dům dal, takže mě nestál ani korunu. Způsob, jakým je PDA upevněno se ukázal jako bezpečným a to jak z hlediska přenosu otřesů, bezpečnosti PDA, jezdce a snadnosti obsluhy. Nabíjení za jízdy pomocí 12V autoadaptéru a gelové baterie umístěné v brašně rámu, by po použití nabíjecí redukce s kablíkem mělo být rovněž bezproblémové (nehledě na to, že většina PDA a mobilních telefonů dnes disponuje mini USB, což by neměl být problém už vůbec).

Doplnění:
Nová redukce napájení s kablíkem se plně osvědčila - netrčí a po absolvování Kololodi 2008, kde jsme jezdili po Chorvatskýách ostrovech mohu říci, že držák se plně osvědčil.

Sdílet

Submit to FacebookSubmit to Google BookmarksSubmit to TwitterSubmit to LinkedIn