Hlavní stránka
- Podrobnosti
- Kategorie: Stavba domu
- Zveřejněno: 4. 12. 2016 21:15
- Zobrazení: 2664
Když jsem začínal s přípravami na stavbu, bylo jasné, že řezat desky ručně jen podle přisvěrkovaného prkna bude děsný opruz. Ano - dalo by se to určitě nějak jednoduše vyřešit, ale to bych nebyl já, aby z toho nebylo něco lepšího.
Měl jsem z doby kdy jsem plánoval stůl na počítač (který by se přesouval ke stropu) hotové některé díly pojezdu - vlastnoručně soustružené silonové rolny s ložisky a půlkruhovým profilem na 30mm tyče, mechanismus na jejich předepnutí a pár dalších věcí. Stůl jsem nerealizoval a teď se mi ty díly hodily. Narazil jsem totiž na fantastickou věc - formátovací pilu s šikmo uloženým deskovým materiálem na válečkové dráze a svislým pojezdem s obyčejnou ruční kotoučovou pilou, který lze otočit o 90 stupňů a řezat desky po délce. Hned jsem začal s návrhem a výrobou, udělal jsem rolny pro válečkovou dráhu a ližinu na ně a také jsem svařil rám zadní strany o který se bude opírat materiál.
Plánoval jsem to skládací, velmi masivní (a tím také těžké). Spoustu věcí jsem plánoval vyrábět na dost pokročilé úrovní - pojezdové tyče měly být vrtány s válcovým zahloubením z obou stran - na jedné straně pro hlavu šroubu a na druhé jako ploška pro distanční váleček, na konstrukci měly být navařeny kusy masivní pásoviny se závity do kterých by se ty tyče kotvily. Upřímně - byl to úlet. Jednak na to nebyl čas se s tím takto mazat a možná bych tím strávil víc času než bych ušetřil, takže následovala sada radikálních změn - na pojezdové tyče se navaří natupo závitovky, do kontrukce se udělají díry a závitovky se tam ukotví dvěma maticemi proti sobě. Už jen tohle ušetří spoustu času. Nebudeme to natírat - nějakou dobu to vydrží tak jak to je (když na to nebude pršet) a později se uvidí. Vše co půjde urychlit pomocí svářečky se prostě jen přichytí, konstrukce se udělá tak, aby se případný požadavek na rovnoběžnost, nebo kolmost dal dořešit pomocí podložek.
Některé dily (hlavně na uchycení pily) jsem nechal vypálit plasmou. To je mimochodem docela přesný způsob výroby a díly se dají prakticky ihned použít. Většinu dílů jsem měl tedy připravených, jen je svařit dohromady. Nakonec ta kompletace zabrala celý víkend, ale i tak se to určitě vyplatí, protože naměření a uříznutí desky je v tomto podání ekvivalentem chvilkového odložení desky ke stěně a jednoho sehnutí. A navíc stejně mrzlo, takže by se ani desky nedaly k sobě lepit flexibilním lepidlem.
V každém případě jsem to dotáhl do stavu, kdy lze řezat svislé řezy, na vodorovné chybí brzda aby bylo možné vozík fixovat na pojezdu a svislá měrka aby bylo možné nastavit přesnou výšku pouhým najetim ryskou na zvolenou hodnotu. Uvidíme, jestli mi to nebude chybět, ale zatím to na moc vodorovných řezů nevypadá.