Počítače

Chůze při práci není výmysl několika nadšenců z IT branže, kteří by se chtěli za každou cenu lišit, ale jde o odpověď jednoho z významných endokrinologů a dietologů na otázku stále se snižujícího množství pohybu napříč celou populací. Dr. James Levine z uznávané kliniky Mayo tak dal světu možnost, jak u dříve sedavé práce nesedět a zároveň udržet a možná i zvýšit svoji pracovní výkonnost. Stejně jako tisíce dalších nadšenců po celém světě, i já jsem převzal tuto myšlenku a postavil si svojí walkstation, abych vyřešil svůj problém nedostatku pohybu.

Po úspěchu první verze hardpadu, který je dodnes spolehlivě funkční jsem se vrátil do dílny, abych zahájil výrobu druhé verze. Důvodem je, že první hardpad byl vyráběn pro synovce a neteř a my chtěli jeden kousek taky domů. Při té příležitosti jsem udělal několik málo konstrukčních změn – některé pro vylepšení vzhledu, jiné pro zjednodušení výroby a další pro zvýšení užitných vlastností. Co zůstalo nezměněno je druh použitého materiálu – tedy osvědčený nerezový plech na kontakty a jako izolace 1mm silná guma.

Za našich časů jsme se bavili sbíráním céček, hraním čáry a dnes se mládež baví hopsáním na taneční podložce. Svět se mění, mládež také, ale chuť se bavit zůstává. Když jsem poprve našel na internetu zmínku o této zábavě, řekl jsem si "hmm - to je opravdu zajímavé - to bude stát za to prozkoumat". Později tato moje myšlenka zapadla aby se po čase znovu vrátila s dalším náhodně objeveným článkem. V té době jsme s Janou přemýšleli o vhodném dárku pro 14-ti letou neteř a já navrhl, že postavíme DDR Hardpad. Podrobně jsem prostudoval množství internetových návodů a často jsem se bavil nad tím, jak se lidé bez nejmenších dílenských zkušeností pouští do stavby, nakupují desky, linolea, pozinkované plechy a další díly, aby z nich více či méně zkušenými operacemi vytvořili alespoň chvíli fungující celek. Myslím, že je to pro mnohé z nich jeden z mála důvodů, jak si něco vyrobit vlastnoručně a mít z toho stejně dobrý pocit, jako jsme měli v jejich věku my z naprosto banálnějších výrobků. Tenkrát se každý správný mladík vrtal v motorce, zabýval se stavbou elektronických udělátek s cílem postavit si vlastní reprobedny a zesilovač, nebo stavěl modely letadel. Tenkrát se nedalo prakticky nic koupit a proto jsme byli hnáni k vlastní aktivitě v této oblasti a proto jsme se naučili vyrábět spousty věcí a cítit uspokojení z toho, že nám to funguje. DDR Hardpad je po dlouhé době jedna z mála věcí, která je přes svoji jednoduchost prakticky nedostupná v naší zemi (myslím tím že se nelze stavit ve svém oblíbeném obchodu s výpočetní techikou a vybrat si svůj model). Pro mládež se tak stává zajímavým nejen pro způsob zábavy který poskytuje, ale i proto, že je možné postavit jej vlastníma rukama.

Kdo mě zná ten ví, že jsem v minulosti poměrně dost publikoval. Šlo především o články s modelářskou tématikou a časopis RC MODELY, kde moje články vycházely. Dvě recenze jsem psal i pro www.modelhobby.cz, ale tyto stránky zanikly z důvodu chyby v administraci domény. Vždy jsem vše co jsem napsal soustředil na stránkách Modelhobby magazínu a na webu modelklubu, kterého jsem byl vedoucí, ale po ukončení činnosti SSOU Vodochody s.r.o. prakticky zanikla i tato doména a i když jsem stránky zachránil jejich přehráním na původní adresu 3. řádu ssouvodochody.web2001.cz, je otázka, jak dlouho zde zůstanou, než zmizí navždy. Neustálé změny e-mailové adresy mě také začaly štvát, takže jsem koncem roku 2004 pořídil vlastní doménu 2.řádu a levný hosting. Teď snad již jednou pro vždy budu se svými články sídlit na jedné jediné adrese a to je tato.

Výměnný pevný disk IDE je velmi častým a oblíbeným příslušenstvím počítače, neboť umožňuje uživateli přenášet velké datové soubory a velice rychle s nimi manipulovat. Problém však je s nastavením takového disku do režimu MASTER / SLAVE, jestliže “šuplík” chceme zasunout do počítače, který má příslušnou šachtu zapojenou přesně opačně, než bychom právě potřebovali. Výrobci “šuplíků” uživateli tuto situaci nijak neusnadňují a tak si každý musí pomoci jak umí.