Hlavní stránka

Podrobnosti

Kategorie: Modelařina

Zveřejněno: 17. 3. 2005 18:19

Zobrazení: 13124

Začneme výrobou žeber. Jde o žebra mimořádně veliká co do plochy a tak i materiálu bude i přes jejich nízký počet nezvykle mnoho. Použijeme kvalitní kovovou šablonu s přesně vyrobenými kruhovými otvory. Protože není zrovna snadné postavit takovéto křídlo jen tak na výkrese (zvláště ti, kteří nestaví často mohou mít problémy), je daleko výhodnější použít přípravek, který případné chyby dokáže dost podstatně omezit. Pro ilustraci toho, co se může stát při stavbě bez přípravku (pokud jste méně zkušení stavitelé) může sloužit tato fotografie, která mi byla zaslána elektronickou poštou:

Pro stavbu na trubkách je ideální, jestliže si ze stejných trubek, na které pak žebra navlékneme, vyrobíme i nástroj pro vykroužení otvorů. Nejprve se zdálo, že ideální bude vyrobit pilníkem po obvodu trubky malé zoubky (tak aby vznikla pila), ale ačkoliv tento nástroj skutečně funguje, daleko kvalitnější otvory (téměř bez otřepů) vyrobíme nástrojem bezzubým, který má pouze z vnitřní strany vypilovanou hranu do nože. Vůbec nejkvalitnější žebra lze vyrobit s pomocnou podložkou, která tvoří s kovovou šablonou a vykružovacími nástroji funkční celek. V případě tohoto kompletu postupujeme tak, že přiložíme šablonu na prkénko balsy a vykroužíme jeden z otvorů. Na podložku, ve které jsou zapuštěny dvě krátké trubky prkénko balsy navlékneme pomocí vyrobeného otvoru, navlékneme i šablonu a vykroužíme druhý otvor. Tak máme zajištěno, že se šablona při vykružování druhého otvoru nepohne. Teď již můžeme navléknout prkénko i šablonu na obě připravené trubky, zapuštěné do podložky. Vykroužíme třetí a čtvrtý otvor a můžeme obříznout ostrým skalpelem celý tvar žebra. Zářezy pro lišty obkreslíme tužkou a necháme na později. Tato technologie funguje zcela spolehlivě na balsu o tloušťce 2 mm, ale při obřezávání tvaru středového žebra je lepší nechat mezi šablonou a řezem vůli, neboť vlákna balsového dřeva velmi snadno dokáží svést čepel skalpelu z kolmého směru. Tvar tohoto žebra raději dobrousíme ručně tak, že navlékneme polotovar spolu s kovovou šablonou a požadovaný konečný tvar vytvoříme opatrným broušením.

U středového žebra musíme dát pozor na to, abychom nevykroužili přední odlehčovací otvor. Zde je jeho přítomnost zcela nežádoucí, neboť právě v tomto místě je uložen kolík, držící celé křídlo.

Zářezy pro vedení lišt vyrobíme poměrně snadno tak, že všechna žebra v pořadí, v jakém budou umístěna na křídle navlékneme na vykružovací nástroje a případně stáhneme malou svěrkou (přirozeně, že mezi žebra a svěrku dáme měkkou balsu, aby se svěrka neobtiskla). Pomocí jehlových pilníků vyrobíme zářezy pro zalepení smrkových lišt. Stejně tak vyrobíme zářez i na náběžné hraně. Je dobré, je-li spolu s balsovými žebry navléknuta i kovová šablona. Máme tak daleko lepší představu, kam až musíme pilovat.

Připravíme si bukový kolík. Co se jeho délky týče, osvědčilo se, když končil v místě, kde začínají hlavní smrkové nosníky. Z překližky vyrobíme bočnice ke středovému žebru a spolu s kolíkem slepíme za pomocí epoxydu dohromady. Doporučuji vyrobit tyto bočnice o něco delší, neboť se již údajně stalo, že se celý předek křídla při přetížení urval za letu, takže zde by bylo vhodné jistit překližkové bočnice hlavním nosníkem. Po dokonalém vytvrzení překližkové bočnice dokonale zalícujeme k balsovému obrysu. Nezapomeneme na zářezy pro lišty. Je velmi výhodné, pokud v překližce je zářez pro nosník náběžné hrany. V takovém zářezu totiž daleko lépe drží, než kdybychom jej lepili “natupo”.

Smrkové nosníky slepíme na požadovanou délku epoxydem. Doporučuji lepit šikmý řez (tedy nikoliv dvě kolmo zabroušené lišty). Zároveň doporučuji dát do spoje raději více epoxydu, neboť při použití malého množství se epoxyd doslova vsákne do nosníku a ve spoji pak není dostatek lepidla, které by spoj drželo. Po vytvrzení přebytečnou pryskyřici obrousíme hrubým smirkovým plátnem.

Dalším úkolem je vyrobení odtokové lišty ve tvaru U. Pomocí šikmého řezu slepíme dvě balsové pásnice tl. 2mm a jednu tloušťky 5 mm. Použít můžeme kanagom, nebo sekundové lepidlo. Po zaschnutí spoje přebrousíme a připravíme si místo a pomůcky ke slepení celého U. Ze zkušenosti vím, že je obtížné vyříznout a slepit 1,5 metru dlouhou pásnici, aniž by byla prohnutá. Pokud není doslova jako šavle, není nic ztraceno. Pásnici tloušťky 2 mm připíchneme k podložce tak, aby byla rovně (například ke hraně pracovního stolu – pokud je dostatečně dlouhý). Kolmo na tuto pásnici přilepíme kanagomem (nebo lépe disperzním lepidlem) pásnici tloušťky 5 mm a dobře zajistíme v dané poloze pomocí špendlíků a malých těžítek. Jakmile spoj dokonale zaschne, stejným způsobem přilepíme tento komplet ve tvaru L k druhé pásnici tloušťky 2 mm. Necháme dokonale zaschnout. I s poměrně prohnutých pásnic (při přiložení k rovné podložce až 3 mm odchylka), lze takto slepit perfektně rovnou odtokovou lištu ve tvaru U.

Stavbu vlastního křídla započneme sestavením přípravku. Na rovnou pracovní desku upneme držáky trubek. Na trubky navlékneme všechna žebra v příslušném pořadí a trubky vložíme do držáků. Žebra posuneme do požadovaných pozic. Jakmile ověříme jejich polohu a kolmost, můžeme zalepit nosníky z jedné strany a nosník náběžky při ustavování žeber si pomáháme nasunutým (ale nezalepeným) U nosníkem. Jakmile budou lišty zalepeny, můžeme sundat U nosník a po nanesení lepidla jej rovněž zalepíme. Po zaschnutí křídlo otočíme a vlepíme nosníky i z druhé strany.

Torzní potah je u tohoto křídla slepen ze 3 prkének balsy. Výrobce doporučuje vyrobit jeden veliký plát tak, že se k pásnici o sířce 100 mm z obou stran přilepí dvě pásnice o šířce asi 45 mm. Pak je ovšem nutné takto vzniklý plát namočit a ohýbat v mokrém stavu. Samo o sobě je to poměrně jednoduché, ale zabrušování takové délky pásnic tak, aby k sobě perfektně lícovaly, namáčení, ohýbání a sušení je vcelku náročné časově i co do dovednosti modeláře. Osobně v tom nevidím problém, ale jsou tací, kteří budou chtít uspořit čas a nebo si chtějí práci zjednodušit. Proto zde uvedu obě možnosti, které jsem vyzkoušel a které vedou k prakticky stejnému výsledku.

1/ Potažení torzního potahu jedním plátem:


Pro tuto metodu je zapotřebí vyrobit si velký plát. Nejdříve vyrobíme 3 pásnice o šířkách 100, 50 , 50 mm. Použijeme opět šikmý řez – je to elegantnější i vizuálně. Perfektně zaschlé spoje přebrousíme a začneme s lícováním tak, aby široká pásnice byla uprostřed. Již předem si dobře rozvrhneme, na které straně bude který spoj (výhodné je, jestliže na jedné straně je spoj široké pásnice a na druhé oba spoje užších pásnic). Zaříznutím a zabroušením okrajů pásnic dosáhneme kvalitního slícování a můžeme lepit. Po zaschnutí celý plát přebrousíme, zařízneme na přesnou šířku, vyrobíme otvor pro středový kolík a můžeme ohýbat. Doporučuji navlhčit pouze jednu stranu – takto se balsa začne po chvíli ohýbat sama. Jakmile je dostatečně prohnutá, můžeme ji lehce dotvarovat prsty a zajistit na již sestaveném křídle pomocí vhodných prostředků (gumičky, kolíčky, pásnice atd.). Dáváme pozor a všechna místa styku s gumičkami či kolíčky ve velké ploše podložíme, neboť vlhká balsa se velmi snadno promáčkne. Celý prohnutý plát necháme dokonale proschnout. Jakmile je plát zcela suchý, můžeme jej odstranit z křídla a po nanesení lepidla na všechna žebra a příslušné nosníky jej znovu přiložíme a dokonale zajistíme ve správné poloze.

2/ Potažení torzního potahu dvěma pláty a náběžnou lištou:


Tato metoda nevyžaduje ani obtížné lícování dlouhých pásnic, ani namáčení balsy. Připravíme si dvě pásnice o šířce potřebné k potažení prostoru mezi hlavním nosníkem a nosníkem náběžné strany tak, aby potah asi o 2 mm přesáhl přes roh náběžné lišty. Tento roh je dobré zabrousit tak, aby zde vznikla asi 1 mm široká ploška. K této plošce budeme potah lepit. Lepidlem namažeme jeden hlavní nosník, vybroušenou plošku náběžné lišty a příslušné části žeber. Potah připevníme pomocí dvou lišt přiložených na potah a velkého množství kolíčků.

Jakmile je jedna strana zalepena a zcela proschla, můžeme to samé udělat i z druhé strany. Potíž bude trochu s náběžnou lištou – budeme muset použít velké množství špendlíků, nebo si potah k vybroušené plošce postupně přilepíme sekundovým lepidlem. Důvodem je fakt, že potah druhé strany již nedovolí použít u náběžky kolíčky a pomocnou lištu. Já měl štěstí v tom, že mám přístup k velkému množství dílů z jakési fyzikální stavebnice, takže si mohu ke hraně stolu upnout jakoukoliv konstrukci, čehož jsem náležitě využil:

Jakmile vše dokonale proschne, zabrousíme náběžku až k liště a nalepíme pásnici. Tuto po zaschnutí spoje zabrousíme do kulata a máme naprosto shodný potah, jako u metody jediného plátu. Následuje vyztužení žeber a potah střední části křídla. Připravíme si pásnice a příslušná žebra jimi opatříme. Střed křídla z jedné strany rovněž můžeme potáhnout. Po zaschnutí křídlo otočíme a dříve, než začneme lepit pásnice žeber, vyrobíme a zalepíme výztuhy mezi hlavní nosníky. Velmi důležité především výztuhy středu křídla, kam se po potažení balsou již nedostaneme. Je však vhodné vlepit všechny (i ty diagonální), neboť před zalepením pásnic je do příslušného prostoru lepší přístup. Jakmile je hotovo, opět polepíme žebra pásnicemi. Dříve, než uzavřeme střed křídla, nezapomeneme vlepit též basové hranoly, které přenášejí síly od šroubů a optimálně též zakreslíme osu křídla dle středového žebra na potah naběžky a odtokovky (bude se nám pak lépe hledat).

Po zaschnutí veškerých lepených spojů je na čase sundat křídlo z trubek. Teď již má dostatečnou tuhost, aby se nezkroutilo. Zabrousíme konce křídla a můžeme se pustit do koncových oblouků. Křídlo položíme na stůl a zajistíme jej v poloze, kdy osa profilu je vodorovná s deskou stolu. Vyrobíme koncové oblouky (páteř) z prkénka balsy a připravíme si nějakou vhodnou podložku, na kterou oblouky položíme a po zatížení přiložíme ke konci křídla tak, aby byly oblouky ve správné poloze (výšce a úhlu). Jakmile toto máme splněno, můžeme lepit. Po zaschnutí vyrobíme a přilepíme výztuhy trojúhelníkového tvaru nejdříve z jedné a pak i z druhé strany.

Nezapomeneme na držáky serv. Ze zbytků lišt 3x10 (hlavní nosník) vyrobíme 4 ks, které přilepíme mezi žebra za pomocí balsových obdélníkových podložek (zachová se tak přesná vzdálenost od potahu). Pokud máme křídlo potažené pásnicemi o tloušťce 2mm, použijeme 1 mm podložky. Pokud stavíme křídlo z balsy 1.5 mm, pak použijeme podložky 1.5mm. Po zaschnutí přilepíme rámeček z balsy 3mm. Osvědčilo se, když nešlo o jeden díl, ale o “skládačku” z jednotlivých lišt (3x3mm, 3x10mm, 3x15mm). Léta pak mohou být v ideálním směru a není nutné vyrábět ještě další smrkovou lištu jako výztuhu.

Nakonec provrtáme křídlo (dle naznačené osy je to hračka). Vřele doporučuji vyztužit překližkou místo, kde budou dosedat hlavy šroubů.

Jakmile budeme mít hotová křidélka, vyrobíme ještě zářezy pro panty. Po přebroušení a eventuálním vytmelení můžeme potahovat. Doporučuji ponechat koncové oblouky nepotažené a to do doby, než bude model kompletně smontován a osazen. Bude totiž nutné jej příčně vyvážit a v koncovém oblouku bude patrně zalepena zátěž. Bylo by škoda dělat do potahu díru kvůli jejímu pozdějšímu zalepení.

• Předchozí
• Následující